Příspěvky

Uta Benga "Příběh Pygmeje z newyorské zoo"

Obrázek
Doba, kterou žijeme se tváří, že nám už vše ukázala a nemá nás už ničím moc překvapit. Příběh Pygmeje z Konga, který byl vystavován v zoo v Bronxu začátkem 20. století by ještě mohl trochu rozvířit tento klid a jistotu.

Uta Benga pocházel z kmene Batwa a žil v Belgickém Kongu (dnes Demokratická republika Kongo) poblíž řeky Kasai. Jeho rodina, včetně celé vesnice byla vyvražděna belgickou armádou, Benga přežil, protože byl během útoku na lovu. Později byl ale chycen otrokáři a prodán na trhu s otroky kmeni Bašelel.

"A potom jsme uslyšeli hřmění" John Oliver Killens (Naše vojsko, 1975)

Obrázek
Román, v němž přední americký spisovatel (nar. 1916) a přímý účastník bojů za druhé světové války v jižním Tichomoří, na pozadí válečných událostí řeší problematiku nerovnoprávného postavení černochů v USA a ukazuje jejich boj za základní občanská práva a svobody.

(text nkp.cz)


............................ Autor: John Oliver Killens (1916-1987) Název: A potom jsme uslyšeli hřmění Angl. orig. "And Then We Heard the Thunder" (1962) přel. a doslov: Zdeněk Lahoda Ilustrace: Adolf Born Vydavatel: Naše vojsko Edice: Máj (Sv. 252) Rok vydání: 1975 (2. vydání 1980, 3. vydání 2001) Počet stran: 475 ............................

Což Daniela nezachránil Pán? John Oliver Killens (Mladá fronta, 1959)

Obrázek
Román z jihu Spojených států líčí obtížný a nejednotný boj černochů proti rasovému útisku. Výrazně je zobrazeno tragické postavení černošské matky, která bojuje za rovnoprávnost své rasy a v tomto duchu vychovává i své děti, zároveň však žije v obavách o osud své rodiny v prostředí plném nepřátelství, lstivosti a brutality.

(text nkp.cz)


............................ Autor: John Oliver Killens (1916-1987) Název: Což Daniela nezachránil Pán? Angl. orig. "Youngblood" (1954) Překlad: Jan Krátký Doslov: Jaroslav Hornát "Z dějin černého lidu" Ilustrace: Zdeněk Kirchner Vydavatel: Mladá fronta Edice: Nástup (Sv. 130) Rok vydání: 1959 Počet stran: 477 ............................

Fenomén Foglar z hlediska vědy o náboženství (13.5.2017 @HTF)

Obrázek
foto: titulní strana "Záhada hlavolamu" (Blok, 1968) ilustrace Milan Zezula

Působení literárního a výchovného díla Jaroslava Foglara představuje naprosto ojedinělý jev české kultury dvacátého století. Toto dílo se již stalo předmětem řady odborných rozprav, zejména mezi literárními kritiky a pedagogy. Rozsah a dosah Foglarova působení ovšem překračuje běžné kategorie literární vědy i pedagogiky. I proto se v odborných studiích Foglarova díla nápadně často objevují religionistické termíny jako iniciační rituály, mytické archetypy, kultické prvky, posvátné ideály krásy a dobra, magické kouzlo fikčního světa, mystický a mysteriózní náboj prózy atd. Zdá se, že nastal čas pokusit se interpretovat Foglarovo výchovné a literární dílo také z hlediska vědy o náboženství.

Angela Davisová - žena, která se komunistům hodila (@ČRo Plus, pořad "Portréty")

Obrázek
foto: Angela Davis c. 1972 @Filmmaker Magazine


Americká aktivistka Angela Davisová dlouhodobě prosazuje rasovou rovnost a zrušení vězení. V60. a70. letech se pravidelně účastnila protestních akcí a byla spojována s militantním černošským hnutím. Hojně ji využívala komunistická propaganda v socialistických zemích. 

Závěť F. X. Šaldy (K 80. výročí úmrtí kritika)

Obrázek
"Mé tělo budiž pohřbeno zcela tichým a nehlučným způsobem, zcela prostě, s nejmenší měrou obřadů; zcela lhostejno, zda bude zpopelněno žehem, lhostejno, bude-li uloženo do hrobu. Jen žádný pomník ať na něj nestaví! 
Jsem nepřítel vší pompy hřbitovní. Žádám snažně, aby nebylo nad mou rakví nikým řečněno, zejména ne nikým z oficiálního světa českého; nenáviděl mě a choval se ke mně často ničemně a urážlivě - nechci tedy, aby musil po smrt mé lhát a přetvařovat se. Nechci tedy žádných poct ani university, ani od Akademie, ani od města Prahy - pokládal bych je za hloupou a nevkusnou komedii. (...)
Z téhož důvodu odmítám 
jakékoli t.zv pocty pohrobní, jako je pojmenování budov, ulic, ústavů, atd. mým jménem (...)  Mé jméno bylo psáno do vody, do času, do větru... a ty je odnesly nebo odnesou." (...)

Více na blogu "časové i nadčasové"

F. X. Šalda "Má poslední vůle" (25. duben 1936, Dobřichovice)
Šaldův zápisník (Ročník IX., 1936 - 1937, s. 168 - 172)
Foto: 1935, v Do…

Rozhovor s Lenkou Philippovou na téma duchovní svět afroamerické menšiny v minulosti a nyní (9.3.2017)

Obrázek
foto: "Praise house" místo zřizované na plantážích za účelem konverze otroků ke křesťanství, kázání bylo vždy pod dohledem bělochů. "Hush harbor" označení pro tajná spirituální setkání, která si otroci organizovali sami, byla tajná a konala se na okraji plantáže.


Zvolení Baracka Obamy prezidentem se v Americe začalo mluvit o tzv. době post-rasové. Tento termín použil sám Barack Obama, nicméně ve svém posledním projevu z ledna 2017 poznamenal, že ačkoli “[T]éma rasy zůstává silnou a mnohdy rozdělující složkou naší  společnosti" (…) "a vztahy mezi jednotlivými etniky jsou lepší než byly před 10, 20 nebo 30 lety", dodává ale, že “[společnost] ještě není tam, kde by měla být".