"Neviditelný (Invisible Man)" Ralph Ellison (Odeon, 1981)
Když v roce 1965 dvě stě vybraných amerických spisovatelů, kritiků a vydavatelů hodnotilo současnou literární produkci, označili za nejvýznamnější román vydaný v USA od konce druhé světové války Neviditelného z pera černošského autora Ralpha Ellisona. Vedle nesporných uměleckých hodnot je Ellisonův modelový příběh hledání identity a životního smyslu pozoruhodný i tím, jak s nečekanou jasnozřivostí předznamenal bouřlivý a složitý vývoj rasové otázky v USA posledních tří desetiletí.
Bezejmenný protagonista románu prochází řadou klíčových epizod, které určují jeho vztah ke společnosti a k bílé moci. Přes opakovanou symboliku barvy černé a bílé, světla a tmy však Ellison nepíše pouze o černoších a pro černochy. Lidský úděl svého hrdiny a jeho občanské „neviditelnosti“ vidí v měřítku celé společnosti, otázku rasovou se snaží zobecnit, aby platila pro černé i bílé Američany. Svým mnohovrstevným dílem tak jako jeden z prvních mluvčích amerických menšin umožnil nahlédnout do složitého podhoubí kulturních, sociálních a psychologických souvislostí rasové problematiky, představující snad nejtěžší břemeno USA.
Za necelých 30.let své existence se kniha zařadila mezi klasická díla moderní americké literatury a její aktuálnost potvrzují stále nová vydání.
.................................
Název: Neviditelný
Originální název: Invisible Man (Vintage Books, New York 1972)
Autor: Ralph Ellison (1914-1994)
Překlad: Luba a Rudolf Pellarovi
Doslov: Josef Jeřáb
Foto na zadní straně knihy: Ivan Doležal
Grafická úprava knihy: Miloslav Fulín
Vydavatelství: Odeon
Edice: SSP (Soudobá Světová Próza), svazek 352
Rok vydání: 1981
Počet stran: 590 s.
.................................
RALPH ELLISON (1914 – 1994) se narodil v Oklahoma City, studoval v černošské koleji v Tuskagee v jižanském státě Alabama hudební kompozici a hrál na trubku . v druhé polovině 30.let se za podpory předního představitele rodící se černošské prózy Richarda Wrighta začal věnovat literatuře. Když se po druhé světové válce vrátil do civilního života, dozrával v něm jeho klíčový – a zatím jediný – román Neviditelný (Invisible man, 1952), který v realisticko-symbolické syntéze vyjadřuje existenciální zkušenosti černocha. Román, jenž se stal zásadním dílem nejen černošské, ale obecněji moderní poválečné literatury USA, byl odměněn Národní knižní cenou a Americká akademie umění a literatury udělali jeho autorovi roční stipendijní pobyt v Římě.
Kromě Neviditelného publikoval Ellison časopisecky povídky, samotné úryvky druhého chystaného románu, eseje a hudební recenze. V roce 1964vyšel knižně svazek esejů a polemických statí Stín a čin (Shadow and act). V 80.letech Ellison přednášel na předních amerických univerzitách.
(Anotace + biografie je z přebalu knihy)
..ukázka..
"Jsem neviditelný. Ne, nejsem jeden z těch přízraků, co pronásledovaly Edgara Allna Poea; ani jedno z těch vašich aktoplazmat z hollywoodských filmů. Jsem skutečná bytost, z masa a kostí, z vláken a tekutin - a dalo by se říct, že mám i duši. Aby bylo jasno, jsem neviditelný jenom proto, že mě lidi nechtějí vidět. Je to, jako bych byl obklopen zrcadly s nemilosrdně zkreslujícím sklem jako ty hlavy bez těla, co člověk vídává při parádách před cirkusovými stany. Když se ke mě někdo přiblíží, vidí jenom to, co mě obklopuje, vidí sám sebe nebo výplody své fantazie, vidí po pravdě řečeno všechno, úplně všechno, jenom ne mě.
A moje neviditelnost není taky jen a jen záležitostí nějaké biochemické změny mé pokožky. K neviditelnosti, jakou mám na mysli, dochází v dúsledku zvláštní pozice očí těch, s nimiž přicházím do styku. Je to věc uzpůsobení jejich vnitřního zraku, toho zraku, jímž se prostřednictvím svých fyzických očí dívají na realitu. Nenaříkám si a ani neprotestuju. Někdy je to výhoda, když vás nikdo nevidí, ale většinou vás to poněkud znervózňuje. A kromě toho do vás neustále vrážejí ti, kteří nemají dobrý zrak. Nebo zase člověk pochybuje, že fakticky existuje. někdy uvažuje, jestli není jenom přelud v představách ostatních lidí.
Dejme tomu postava z nějakého ošklivého snu, kterou spáč snaží ze všech sil zapudit. V takových chvílích začne člověk ze vzteku vrážet do lidí i on. A dovolte, abych vám doznal, že takovéhle chvíle převládají. Člověk je nemocný touhou přesvědčit sám sebe, že opravdu existuje ve skutečném světě, že je součástí všeho toho kraválu a trápení,a tak se začne ohánět pěstmi, nadávat a klít ve snaze je přinutit, aby ho vzali na vědomí."
s. 11
Zadní strana, foto: Ivan Doležal
Přední strana bez obalu
Autor kresby: Miloslav Fulín
