"Černý jako já" John Howard Griffin (Mladá fronta, 1976)





Černý jako já je próza amerického novináře a spisovatele Johna Howarda Griffina. Je to dílo na hraně publicistiky a beletrie. Hlavním tématem je rasismus v Americe konce 50.let. Griffin (běloch) udělal ve spolupráci s kožním lékařem experiment: bral tablety pro postižené chorobným běláním kůže a dlouhé hodiny trávil pod ultrafialovou lampou. Po určité době dosáhl takového ztmavnutí kůže (spolu s použitím líčidla), že byl k nerozeznání od etnického černocha. Poté šest týdnů cestoval Amerikou - nejprve se asi týden zdržoval v New Orleans a pak se vydal do jižních států USA. V knize Černý jako já popisuje tento experiment, zážitky z cesty a reakce na první uveřejnění svých zkušeností v novinách a televizi.


Kniha je označována za jednu z nejsilnějších výpovědí o rasismu, jaké kdy byly napsány.




.......................
Název: Černý jako já
Autor: John Howard Griffin (1920-1980)
Z angl. orig. "Black like me"
přel. a doslov: Pavel Šár
Vydavatel: Mladá fronta
Rok: 1976
Edice: Archiv ; sv. 16
Počet stran: 126
.......................

Populární příspěvky z tohoto blogu

ERIC GARNER "I Can´t Breathe" (RIP)

Obrázek
Velký plakát Erica Garnera , Afroameričana, který zemřel při zatýkání newyorské policie 17. července 2014, vyvěsil Spike Lee na výlohu svého studia „ 40 Acres and a Mule “ v Brooklynu. Celý incident byl natočen na video a citát „ I can´t breathe “ z plakátu byl použit právě z něho. Eric Garner měl být NYPD zpacifikován, ačkoli dle videa nepůsobil agresivně, při zatýkání jeden z policistů jej začal zezadu škrtit, zřejmě se záměrem dostat jej na zem a nandat mu pouta. To, co ale proběhlo až příliš připomínalo závěrečnou scénu ze Spikeova filmu „Do The Right Thing“, kde je jedna z hlavních postav, Radio Raheem , udušen newyorskou policií při zatýkání. Celá záležitost je dost podivná, nicméně velmi znepokojující fakt je, že policisté Garnerovi nesundali pouta ani ve chvíli, kdy byl již v bezvědomí. PS: pomáhat a chránit (WTF?)
celý text

"Manifest radikálního realismu" Dominik Forman

Obrázek
  foto: Kniha " Krize modernismu " M. A. Lifšic (Odeon, 1975) je ideový zdroj představitelů Manifestu radikálního realismu (2016), text manifestu @Artalk . Stati předního sovětského filosofa a estetika Michaila Aleksandroviče Lifšice a jeho ženy přispívají k prohloubení a obohacení marxisticko-leninské estetiky. Rozebírají ekonomické, společenské, filozofické, ideové i estetické kořeny modernistické tvorby a podávají kritiku úpadkových směrů ve výtvarném umění. Charakteristickým rysem Lifšicových prací je organické sepětí estetiky s problémy života společnosti a důsledná obhajoba socialistického realismu proti revizionistickým názorům vestetice. (anotace Odeon) Kdo se bojí červené? 13. 2. 2017  - 13. 3. 2017 @Galerie mladých Vasil Artamonov, Dominik Forman, Alexey Klyuykov, Lenka Štěpánková Výstava je výběrem z tvorby dlouhodobě spolupracujících autorů, které v současnosti pojí členství ve Svazu sovětských umělců. Toto širší mezinárodní uskupení založené na podzim roku
celý text

Nový orient na téma: muslimové ve světě svém i cizím (články od 50. let do současnosti)

Obrázek
foto: mědirytina Louise Haghe podle ilustrací Davida Robertse z cest po Egyptě, Libanonu, Palestině a Sýrii v letech 1838 až 1840 vydaných knižně pod názvem "The Holy Land, Syria, Idumea, Arabia, Egypt and Nubia" (1842-1846) a "Egypt and Nubia" (1846-1849) . Vybrané články z Nového Orientu  poukazují na ty významné od 50. let do současnosti; kromě témat teologických, politických a historických je možné narazit na recenze tehdy vydaných překladů (Ibn Battúta, Ibn Chaldún, Ibn Tufajl nebo Ibn Sína). Rovněž jsou zde uvedeny dva rozhovory s Ivanem Hrbkem; jeden z doby, kdy překládal Korán (1971) a další, kdy pracoval na dvoudílných Dějinách Afriky (1966) nebo rozhovor s prof. Lubošem Kropáčkem  z cesty do Lambaréné v r. 1968. K aktuálnímu dění v Evropě by mohly přispět články " Američtí muslimové: Relevantní inspirace pro Evropu? " nebo "Mladí evropští muslimové a jejich pohled na spravedlnost ve školách i společnosti" . Nový Orient (archív čl
celý text

"Tři dimenze modernismu" Daniel Bell (1978)

Obrázek
  foto: Metropolis (1927), rež. Fritz Lang, vizualizace/animace: Otto Hunte, Erich Kettelhut, Karl Vollbrecht ( ukázka zde ) "Obtížnost definice modernismu je notoricky známá. V rámci schématické definice bych zdůraznil tři jeho dimenze: 1. Tématicky spočívá modernismus ve vzpouře proti řádu a zejména proti buržoazní spořádanosti. Důraz je kladen na individualitu Já a na neustálé hledání nové zkušenosti. Ústřední premisa zní, že lidské zkušenosti nelze stavět žádné překážky, že nic nesmí být svaté. 2. Po stylistické stránce se modernismus vyznačuje syntaktickým jevem, který nazývám "zánikem distance". Jde o úsilí dosáhnout bezprostřednosti, sílu efektu, souběžnosti a mimořádnosti skrze zrušení estetické a psychické distance. Snižování estetické distance vytlačuje nezúčastněnou reflexi a uzavírá pozorovatele do zakoušeného prožitku a uvolňuje prostor snění a halucinaci, instinktu a pudu. Ve všech těchto ohledech modernismus zavrhuje "kosmologii racionality", kte
celý text