"Tři zvonečky: Arabské lid. ukolébavky a říkadla" Karel Petráček a Věra Kubíčková (ČSAV, 1952)




Kdykoliv se zadíváme nebo zaposloucháme do některého z projevů lidového umění, ať už je to zpěv, hudba nebo tanec, poezie nebo umění výtvarné - pocítíme upřímnou radost. Radost z bezprostřednosti, s níž lidový tvůrce dovede umělecky ztvárnit prostá dění svého života, z toho, jak spontánně, jadrně a vtipně umí vyjádřit všecko, co vidí a co jej zaujme. A to platí plnou měrou i o lidové poezii arabské. Také ona se nepájí ze stejného zdroje, zrcadlí život obyčejných lidí od jara do podzimu, avšak nejde jí o pomíjivé a pomíjející osudy jedince, jí zajímají pouze ty události, které s pravidelností ročního střídání, potkávají život celého kmene, rodu, celého národa.
Umělá arabská poezie staví na starých tradicích beduínských, v námětech i formě je poutána přísnými pravidly. Lidová poezie pochází z doby, kdy se prapotomci arabských kočovníků usadili, stali se drobnými řemeslníky nebo dělníky v městech, zemědělci a pastevci na venkově. Její tvůrci neznají pochopitelně nic z příkazů a předpisů oficiální poezie, sotva se s ní kdy seznámili. Avšak jejich tvorba tryská přímo ze života. Je povzbuzením při práci, je často povzdechem nad nesnází se zlými a lakotnými zaměstnavateli, je veselou improvizací při večerních hrátkách, doprovází svatební obřady i slavnosti smuteční.

Pro tuto knížku jsme vybrali ukolébavky a dětské popěvky. Matky zde dávají děťátku drobné rady do života, žertují s ním, občas si povzdechnou i na strasti, které prožily, než děťátko přišlo na svět. Motivů náboženských je mnohem méně než na příklad v našich ukolébavkách, častěji než andělíčkové přelétají nad arabským děťátkem holubice a vrabci a všichni ostatní ptáci, které slyší zpívat, když se probouzí.
Arabské popěvky a dětské říkanky mají výrazný rytmus zdůrazněný ještě používáním slůvek bez vlastního významu, která jej navazují a podtrhují, což je rys známý i z naší dětské poezie.

(text je převzat z doslovu knihy)



.................................
Název: Tři zvonečky: Arabské lidové ukolébavky a říkadla
Z arabštiny přel. Karel Petráček a Věra Kubíčková
Vydavatelství: ČSAV
Grafická úprava: Lubor Hájek
Kresby z lid. arabských ilustrací, motivy barev. vložek z islámské keramiky
Edice: Malá knižnice Orientu; Sv. 2
Rok vydání: 1952
Počet stran: 38
Poznámka: Náklad pouze 550 výtisků
.................................









Populární příspěvky z tohoto blogu

ERIC GARNER "I Can´t Breathe" (RIP)

Obrázek
Velký plakát Erica Garnera , Afroameričana, který zemřel při zatýkání newyorské policie 17. července 2014, vyvěsil Spike Lee na výlohu svého studia „ 40 Acres and a Mule “ v Brooklynu. Celý incident byl natočen na video a citát „ I can´t breathe “ z plakátu byl použit právě z něho. Eric Garner měl být NYPD zpacifikován, ačkoli dle videa nepůsobil agresivně, při zatýkání jeden z policistů jej začal zezadu škrtit, zřejmě se záměrem dostat jej na zem a nandat mu pouta. To, co ale proběhlo až příliš připomínalo závěrečnou scénu ze Spikeova filmu „Do The Right Thing“, kde je jedna z hlavních postav, Radio Raheem , udušen newyorskou policií při zatýkání. Celá záležitost je dost podivná, nicméně velmi znepokojující fakt je, že policisté Garnerovi nesundali pouta ani ve chvíli, kdy byl již v bezvědomí. PS: pomáhat a chránit (WTF?)
celý text

"Manifest radikálního realismu" Dominik Forman

Obrázek
  foto: Kniha " Krize modernismu " M. A. Lifšic (Odeon, 1975) je ideový zdroj představitelů Manifestu radikálního realismu (2016), text manifestu @Artalk . Stati předního sovětského filosofa a estetika Michaila Aleksandroviče Lifšice a jeho ženy přispívají k prohloubení a obohacení marxisticko-leninské estetiky. Rozebírají ekonomické, společenské, filozofické, ideové i estetické kořeny modernistické tvorby a podávají kritiku úpadkových směrů ve výtvarném umění. Charakteristickým rysem Lifšicových prací je organické sepětí estetiky s problémy života společnosti a důsledná obhajoba socialistického realismu proti revizionistickým názorům vestetice. (anotace Odeon) Kdo se bojí červené? 13. 2. 2017  - 13. 3. 2017 @Galerie mladých Vasil Artamonov, Dominik Forman, Alexey Klyuykov, Lenka Štěpánková Výstava je výběrem z tvorby dlouhodobě spolupracujících autorů, které v současnosti pojí členství ve Svazu sovětských umělců. Toto širší mezinárodní uskupení založené na podzim roku
celý text

Nový orient na téma: muslimové ve světě svém i cizím (články od 50. let do současnosti)

Obrázek
foto: mědirytina Louise Haghe podle ilustrací Davida Robertse z cest po Egyptě, Libanonu, Palestině a Sýrii v letech 1838 až 1840 vydaných knižně pod názvem "The Holy Land, Syria, Idumea, Arabia, Egypt and Nubia" (1842-1846) a "Egypt and Nubia" (1846-1849) . Vybrané články z Nového Orientu  poukazují na ty významné od 50. let do současnosti; kromě témat teologických, politických a historických je možné narazit na recenze tehdy vydaných překladů (Ibn Battúta, Ibn Chaldún, Ibn Tufajl nebo Ibn Sína). Rovněž jsou zde uvedeny dva rozhovory s Ivanem Hrbkem; jeden z doby, kdy překládal Korán (1971) a další, kdy pracoval na dvoudílných Dějinách Afriky (1966) nebo rozhovor s prof. Lubošem Kropáčkem  z cesty do Lambaréné v r. 1968. K aktuálnímu dění v Evropě by mohly přispět články " Američtí muslimové: Relevantní inspirace pro Evropu? " nebo "Mladí evropští muslimové a jejich pohled na spravedlnost ve školách i společnosti" . Nový Orient (archív čl
celý text

Alex Haley Tells the Story of His Search for Roots

Obrázek
Nahrávka Alexe Haleyho pochází z 2-alba „ Alex Haley Tells the Story of His Search for Roots ”, vydané v roce 1977 na Warner bros. records. Na těchto dvou deskách je téměř dvouhodinový záznam haleyho vyprávění příběhu, který předcházel napsání knihy “Kořeny”. Nahrávka byla pořízena na Pensylvanské univerzitě. Již zmíněná kniha “Kořeny” byla vydána v roce 1976 a o rok později byl příběh haleyho předků zfilmován. Haley se ale hlavně proslavil svou první knihou vydanou již v roce 1965, popisující život Malcolma X.
celý text