"Yo Soy Muslim (Jsem muslim)" text Mark Gonzales / Ilustrace Mehrdokht Amini (Salaam Reads, 2017)


Název knihy je kombinací španělštiny a arabštiny (Yo Soy Muslim = Jsem muslim), jazyků symbolizující multikulturní prostředí jak autora (Mark Gonzales je mexický konvertita), tak i jeho ženy (Soraya Hosni pochází ze severní Afriky) a dcery, pro kterou byla kniha napsána. Podtitul knihy zní: Otcův dopis pro svou dceru; vzhledem k věku čtenářů, kterým je kniha určena, jde ale spíše o rady ve formě aforismů, jimiž se snaží otec reflektovat jak rodinný mikrosvět a jeho kulturně/náboženský obsah, tak i jeho vztah ke světu vnějšímu. Vydavatel uvádí, že kniha je určena dětem ve věku 4-8 let, tedy věku, kdy je díte už schopno rozpoznávat společenské kódy a symboly a jakou roli ve společnosti sehrávají.

Kromě spirituálního imperativu v celém textu, nelze přehlédnout snahu o vytvoření obrazu s širším společensko/kulturním kontextem přesahující svět muslimů. Autor měl očividně záměr ukázat své dceři svět, ve kterém skutečně žije (a v případě USA zřejmě celý život žít bude). Ten vždy představuje víc, než jen to, co se nás osobně týká. Vzhledem k tomu, že Mark Gonzales je básník, snaží se text rozvíjet abstraktní myšlení v dětské mysli svou poetičností.

Poetika ale dnes není samozřejmostí. Člověk by si až skoro myslel, že je považována za archaický vyjadřovací prostředek a mnoho knih/pohádek/anim.filmů staví na instantní zábavě, které přináší funkční a okamžitý prožitek s cílem pobavit. Mnohdy je ale jejich vyprávění postavená na agresivitě a vytváření obrazu společnosti, kde se soupeří a bojuje. Všechny tyto společenské symboly dítě vstřebává a na nich staví svůj přístup ke světu a lidem v něm. 

Poetika nemůže být zastaralá, protože je nejen bytostně lidská, ale hlavně je nadčasová a tedy funkční v každé době. Její účinek je ale podmíněn předmětem, který jí rozvíjí a funkčně ji propojuje s obrazy a symboly reálného světa. Poetika je důležitá, protože rozvíjí EQ, což v dnešním materialismem a racionalitou přesyceném světe není vůbec od věci. Kniha se tedy snaží hovořit vícero směry a postihnout vícero způsobů vnímání, mohla by tedy oslovit jak děti, tak i jejich rodiče.
"Yo Soy Muslim: A Father's Letter to His Daughter" 
Autor Mark Gonzales / Ilustrace Mehrdokht Amini
Vydavatel Salaam Reads / Simon & Schuster Books for Young Readers (29.8.2017)

 Zdroj: "Yo Soy Muslim: A Father's Letter to His Daughter" 

Web Mehrdokht Amini s ukázkou její práce















Populární příspěvky z tohoto blogu

ERIC GARNER "I Can´t Breathe" (RIP)

Obrázek
Velký plakát Erica Garnera , Afroameričana, který zemřel při zatýkání newyorské policie 17. července 2014, vyvěsil Spike Lee na výlohu svého studia „ 40 Acres and a Mule “ v Brooklynu. Celý incident byl natočen na video a citát „ I can´t breathe “ z plakátu byl použit právě z něho. Eric Garner měl být NYPD zpacifikován, ačkoli dle videa nepůsobil agresivně, při zatýkání jeden z policistů jej začal zezadu škrtit, zřejmě se záměrem dostat jej na zem a nandat mu pouta. To, co ale proběhlo až příliš připomínalo závěrečnou scénu ze Spikeova filmu „Do The Right Thing“, kde je jedna z hlavních postav, Radio Raheem , udušen newyorskou policií při zatýkání. Celá záležitost je dost podivná, nicméně velmi znepokojující fakt je, že policisté Garnerovi nesundali pouta ani ve chvíli, kdy byl již v bezvědomí. PS: pomáhat a chránit (WTF?)
celý text

Alex Haley Tells the Story of His Search for Roots

Obrázek
Nahrávka Alexe Haleyho pochází z 2-alba „ Alex Haley Tells the Story of His Search for Roots ”, vydané v roce 1977 na Warner bros. records. Na těchto dvou deskách je téměř dvouhodinový záznam haleyho vyprávění příběhu, který předcházel napsání knihy “Kořeny”. Nahrávka byla pořízena na Pensylvanské univerzitě. Již zmíněná kniha “Kořeny” byla vydána v roce 1976 a o rok později byl příběh haleyho předků zfilmován. Haley se ale hlavně proslavil svou první knihou vydanou již v roce 1965, popisující život Malcolma X.
celý text

"Manifest radikálního realismu" Dominik Forman

Obrázek
  foto: Kniha " Krize modernismu " M. A. Lifšic (Odeon, 1975) je ideový zdroj představitelů Manifestu radikálního realismu (2016), text manifestu @Artalk . Stati předního sovětského filosofa a estetika Michaila Aleksandroviče Lifšice a jeho ženy přispívají k prohloubení a obohacení marxisticko-leninské estetiky. Rozebírají ekonomické, společenské, filozofické, ideové i estetické kořeny modernistické tvorby a podávají kritiku úpadkových směrů ve výtvarném umění. Charakteristickým rysem Lifšicových prací je organické sepětí estetiky s problémy života společnosti a důsledná obhajoba socialistického realismu proti revizionistickým názorům vestetice. (anotace Odeon) Kdo se bojí červené? 13. 2. 2017  - 13. 3. 2017 @Galerie mladých Vasil Artamonov, Dominik Forman, Alexey Klyuykov, Lenka Štěpánková Výstava je výběrem z tvorby dlouhodobě spolupracujících autorů, které v současnosti pojí členství ve Svazu sovětských umělců. Toto širší mezinárodní uskupení založené na podzim roku
celý text

Nový orient na téma: muslimové ve světě svém i cizím (články od 50. let do současnosti)

Obrázek
foto: mědirytina Louise Haghe podle ilustrací Davida Robertse z cest po Egyptě, Libanonu, Palestině a Sýrii v letech 1838 až 1840 vydaných knižně pod názvem "The Holy Land, Syria, Idumea, Arabia, Egypt and Nubia" (1842-1846) a "Egypt and Nubia" (1846-1849) . Vybrané články z Nového Orientu  poukazují na ty významné od 50. let do současnosti; kromě témat teologických, politických a historických je možné narazit na recenze tehdy vydaných překladů (Ibn Battúta, Ibn Chaldún, Ibn Tufajl nebo Ibn Sína). Rovněž jsou zde uvedeny dva rozhovory s Ivanem Hrbkem; jeden z doby, kdy překládal Korán (1971) a další, kdy pracoval na dvoudílných Dějinách Afriky (1966) nebo rozhovor s prof. Lubošem Kropáčkem  z cesty do Lambaréné v r. 1968. K aktuálnímu dění v Evropě by mohly přispět články " Američtí muslimové: Relevantní inspirace pro Evropu? " nebo "Mladí evropští muslimové a jejich pohled na spravedlnost ve školách i společnosti" . Nový Orient (archív čl
celý text